Dobrá rada nad zlato
Na tomto místě bych chtěl zveřejňovat všemožné rady, se kterými se setkávám od velmi zkušených a známých fotografů v knihách či fotografických časopisech a rád se o ně podělím.
Správná a kreativně správná expozice
f-16-sluneční pravidlo-Přímým sluncem osvětlené objekty s vyjímkou ranních a večerních hodin, budou korektně exponovány v případě, že pro stanovení expozice zvolíme kombinaci clonového čísla f/16 a převrácené hodnoty citlivosti. Pokud potřebujeme nastavit jinou clonu či jiný odpovídající čas expozice, od slunečního pravidla správnou expozici odvodíme přímým výpočtem.
Snímek s převahou zelené barvy by měl být exponován se zápornou korekcí -2/3 EV.
Při fotografování scén v dešti použijeme stativ a pro zachycení rozmazaných proudů vody, nastavíme čas mezi 1/15 a 1/60 sekundy, podle intenzity deště.
Při švenkování rychle se pohybujících objektů se hodí nastavit rychlost závěrky na 1/60 s. Při pomalu se pohybujících na 1/30 s. Při švenkování běžícího koně je dobré nastavit 1/15 s. Jiné rady doporučují při švenkování rychle se pohybujících zvířat nastavit časy 1/125-1/250s.
Při focení bez blesku ve spoře osvětleném interiéru je dobré si nastavit čas 1/60, clonu f4 a citlivost 1600.
Na koncertech nebo všude tam, kde je málo světla, je dobré si nastavit nejnižší clonu, třeba f2.8, čas 1/20s a ISO, které ještě nešumí, třeba 800 a do toho si jemně doblýskávat bleskem.
Kreativní focení pohybujícího se člověka - nastavit čas okolo 1/15 s, vysokou clonu a nejnižší možnou citlivost. Pak je potřeba sledovat pohybující se osobu objektivem. Pokud potřebujeme pohybově více rozostřit chodce a přitom ještě zachovat jejich vzezření, použijeme čas okolo 1/4 s. Pro extrémní rozmazání použijeme čas až 1 s.
Další doporučené expoziční časy: Pomalu tekoucí voda-1/4-15s, Rychle tekoucí voda-1/15-2s, Tráva a větve ve větru-1/2-5s.
Doporučené expoziční časy pro focení pohybu s bleskem se záměrem expozičního a pohybového rozostření: Rychlý pohyb (auta, motorky) 1/60-1/125s. Středně rychlý pohyb (kola, běžci) 1/15-1/60s. Pomalý pohyb (chůze) 1/4-1/15s.
Když fotíme v mlze, je potřeba nastavit kompenzaci expozice +1EV.
Pokud chceme za plného denního světla fotit s bleskem, změříme expozici (například v režimu S při focení sportu) a pak snížíme expozici o 2EV pomocí nastavení vyššího clonového čísla.
Při určování správné expozice za slunečného dne, můžeme použít metodu změření expozice na obloze. Naměřenou hodnotu můžeme pak zcela bez jakýchkoliv korekcí použít na fotografii krajiny. Platí ovšem pro modrou oblohu a do nadmořské výšky 1500 metrů. Při focení s polarizačním filtrem nutno jej napřed natočit do polohy 0.
Kompozice
Při naklonění fotoparátu za účelem dynamičtějšího záběru nejlépe působí náklon na 10 nebo 14 hodin.
Pokud potřebujeme v reportážním snímku umocnit alarmující sdělení, negativní jev či vztah, umístíme hlavní objekt do levého spodního průsečíku třetinového dělení či zlatého řezu. Naopak umístění do pravého dolního průsečíku vyjadřuje klid a harmonii. V krajině využíváme levou stranu pro upozornění na ekologické problémy a podobně či pro zvýšení dramatického působení emotivně či mysticky pojaté kreativní fotografie. Průsečíky v horní polovině působí opačně.
Tonalita
Pro focení černobílých fotek v mlze je dobré použít silný modrý filtr, osvědčený je B+W B081
Pro vyjádření prostoru lze využít prostorového účinku barev (teplé se přibližují, chladné vzdalují) nebo hiearchie tónů od tmavých ke světlejším směrem k horizontu.
Světlo
Obecně platí, že světlo (slunce) v zádech je chyba, protože zplošťuje scénu a ta pak nepůsobí prostorově.
Kreativní vyvážení bílé
Při focení podzimního listí či západu slunce, stojí za to vyvážit manuálně bílou na světle zelený papír.
Barevnou atmosféru večera umocní nastavení WB na Zataženo.
Při fotografování v jeskyních je dobré nastavit si WB na Žárovku.
Reportáž
Při černobílé reportáži na přímém slunečním světle je dobré snímat přes modrý konverzní filtr, kteý sníží kontrast.
Krajinářská fotografie
Nejlepší světlo pro krajinářskou fotografii je hodinu po východu a hodinu před západem slunce. Nicméně jsou i vyjímky, například na podzim při focení v lese právě slunce vysoko na obloze krásně prosvítá stromy.
V krajinářské fotografii ostříme sice na hyperfokální vzdálenost, ovšem pokud máme v záběru nějaký ústřední motiv, ať už v popředí nebo v pozadí, zaostříme na něj.
V kreativní černobílé krajinářské fotografii můžeme využít vyšší citlivost k tomu aby šum působil jako kreativní nástroj. Zejména to platí u zamlžené krajiny a nebo před bouřkou. Možno použít i na barevné fotce.
Nejuniverzálnější přechodový filtr je soft verze s intenzitou ztmavení 2EV.
Odraz na vodní hladině je vždy o 1 EV tmavší než skutečná krajina. Vyrovnat expozici můžeme přechodovým filtrem.
Jak poznáme jestli jsme použili správný šedý přechodový filtr v krajině? Nastavíme manuální režim, clonu f11 nebo f16, maticové měření expozice. Změříme a nastavíme čas změřený automatickou váhou. Pořídíme zkušební snímek a kouknem na histogram. Jestliže histogram nedosahuje k pravému okraji stupnice, zvolíme světlejší filtr.
Při focení zimní krajiny používat polarizační filtr pro odstranění odlesku na sněhu.
Na horách či u moře je dobré mít na objektivu trvale nasazen slabý celoplošný ND filtr do 0,9 D. Jednak snižuje míru přebytečného jasu, ale také pohlcuje výborně UV záření.
Večerní a noční focení
Při nočním či večerním focení se dají přetvořit bodová světla v krásné hvězdičky pomocí silného zaclonění, třeba f16.
Panoramata měst je nejlepší fotit asi hodinu po západu slunce.
Při focení v noci se snadněji měří expozice tak, že snížíme clonu na minimum a nastavíme vysokou citlivost, změříme expozici a podle toho spočítáme odpovídající čas při nižší citlivosti a cloně. Například f2,8 ISO 3200 2s= f2,8 ISO 100 64s nebo i f11 ISO 100 16 minut.
Portrét a modelové focení
Při fotografování portrétu je super dosáhnout soft focusu pomocí napnutých silonek přes objektiv. Bílé silonky více rozostřují světlá místa, černé tmavá. Hnědé navíc zvyšují barevnou teplotu. Dále platí, čím více silonky napneme, tím bude difůze slabší a čím více zacloníme, tím bude výraznější. Pokud napneme dvoje silonky, efekt bude dvajnásobný.
Pokud chceme dosáhnout opticky větších očí při focení portrétu, požádáme modelku o mírné sklopení hlavy při současném pohledu přímo do objektivu.
Pokud je modelka hubené postavy a má i pohublý obličej, je dobré ji portrétovat teleobjektivem. Teleobjektiv mírně obličej rozšíří a získá tak optimální proporce. Hubené modelky fotit raději oblečené, na akty spíše modelky "akorát".
Při focení portrétu s externími blesky by sekundární blesk vytvářející protisvětlo, například prozáření vlasů, měl být nastaven v úrovni 1/2 až 1/3 vůči hlavnímu blesku.
Při portrétování venku je dobré aby měl model na sobě v zimě pestrobarevné oblečení a v létě se hodí jednobarevné oblečení s jednoduchými vzory, neboť barev je všude plno.
Ruce vždy vypadají nejlépe, když je fotoaparát zabírá pod úhlem. Pokud je to jenom trochu možné, snažit se na snímku zachytit boční stranu ruky, která plynule přechází v elegantní křivku celé paže.
Velikost ňader zvětšíme využitím světla a stínu. natočíme ženu směrem k tmavší části záběru a vržený stín pomůže zdůraznit křivku poprsí.
Čerstvě narozená miminka je ideální fotografovat černobíle-zmizí nepříliš vzhledná barevná realita červených fleků kůže a zbyde pouze jemnost, zranitelnost, závislost na přízni nejbližšího okolí, bezmocnost, nevědomost a naděje.
Zátiší
Zátiší s lichým počtem objektů bude vždy vypadat lépe, celkem v pohodě jsou ovšem objekty dva, nejhorší pak jsou objekty čtyři.
Technické rady ohledně svícení
Vzdálenost hlavice blesku od středu odrazné plochy by měla být asi 50 cm.
Možno regulovat šíři odrazu světla blesku pomocí zoomování jeho hlavice, čím kratší ohnisková vzdálenost nastavena, tím širší světelný kužel se od odrazné plochy odrazí a naopak. Možno regulovat i vzdálenosti blesku od odr. plochy. Čím blíže bude k ní blesk, tím menší plocha bude osvětlena.
Ostatní
U fotoaparátů Olympus když potřebujeme zvýšit dynamický rozsah snímače (typicky svatby a pod.), nastavíme si kontrast na -2, sytost barev na +1 a měření expozice na low key, tedy s ohledem na světla.